Zítra ráno vstanu, dám si kafe, rozloučím se s holkama, které půjdou normálně do školy, protože pro ně se nic nemění a o půl desáté sedneme s Lucou do auta směr Vyškov. Vandrácký batoh mám nakonec zabalený po okraj, což jsem ani nečekal. Třikrát jsem zkontroloval, abych měl opravdu všechno a pevně věřím, že mi …
Pokračovat ve čtení A je to tady
