Je čtvrt na deset. Kafe dopité, věci zabalené. Holky jsou nemocné a tak zůstaly dnes doma. Alespoň se stihnou rozloučit. Káťa tradičně v slzách, Zuzajda to bere s klidem a úsměvem. Neuvidím je 6 týdnů a už mi to docvakává. Budou mi moc chybět. Sedáme do Coopera a beru to zadem, abych se ještě trochu …
Pokračovat ve čtení První den
