Je čtvrt na deset. Kafe dopité, věci zabalené. Holky jsou nemocné a tak zůstaly dnes doma. Alespoň se stihnou rozloučit. Káťa tradičně v slzách, Zuzajda to bere s klidem a úsměvem. Neuvidím je 6 týdnů a už mi to docvakává. Budou mi moc chybět. Sedáme do Coopera a beru to zadem, abych se ještě trochu projel. Zastavujeme u Armed shopu a snažím se to neprotahovat. Luca se se mnou v objetí loučí se slovy: „Cos mi to udělal, Macháčku?“. Poslední pusa a odcházím směr hlavní brána.
Od brány mě vede voják do kinosálu. Po cestě odkládám batoh. Sál je z poloviny plný a na plátno je promítnutý film Full metal jacket. To by bylo fajn a vtipné, kdyby teda nebyl pauznutý.
Občas přijde nějaký velitel, odvede si nějakou skupinku lidí a pak zase dlouho nic. Za cca hodinu a půl si nás odvedli na ono administrativní kolečko – kontrola povolávacího rozkazu, odevzdat vojenskou knížku, ukázat občanku a odevzdat lékařské vysvědčení.
Pak zase nějakou dobu stojíme na místě, čekáme na odchod na ubikace. Povlékáme postele, zabydlujeme se. Po půl hodině nás odvádí na fasování denního přídělu jídla: půl štangle salámu, chleba, sardinky, masovou konzervu a fidorku.
Vracíme se zpět na ubikace, už je nějaká snaha nás dostat do režimu povelů, řazení do tvarů a podobně. Po dlabanci čekáme na odchod pro výstroj. Ten může být za pět minut (psáno po hodině a půl) i za dvě hodiny.
Na pokoji je nás 10 a nečekaně jsem tu nejstarší. Nicméně kluci jsou na pohodu, všichni se těší a je znát, že tu jsou dobrovolně. Čekáme na povolání k vyzvednutí výstroje. Trvá to, takže pouštíme film na notebooku a krátíme si dlouhou chvíli.
Ve čtyři přichází pokyn. Řadíme se venku, fasujeme batohy, blembáky, atombordel, kolenní chrániče, pouzdra na pistole a zásobníky, čištění na zbraň a další drobnosti. Po hodině nás posílají zpět na ubikaci. Cpeme se salámem a chlebem a pokračujeme ve sledování filmu. Čeká nás ještě fasování samotných uniforem.
Je třičtvrtě na devět a maskáče jsme nedofasovali. Bylo nás hodně a nestihlo se, takže zítra ráno. Celý den byl dnes hlavně o čekání, čekání v sedě, čekání ve stoje, čekání ve tvaru. Rozptýlením byl ‚pochod‘ pro jídlo a materiál. Večerka dneska v deset a zítra máme ještě úlevu. Budíček až v šest.
Dobrou
Komentáře